Herceg Novi » Herceg Novi_historie

Původní obec Novi byla sice založena koncem 14 stol. bosenským bánem Tvrtkem I., avšak o její dobudování a rozkvět se zasloužil především humský vévoda - "herceg" Štěpán Vukčić-Kosaća, jehož vévodskému titulu "herceg", který právě získal od římského císaře Fridricha III., vděčí město za své pojmenování. Štěpán Vukčić vybudoval z nového města středisko obchodu a manufakturní výroby. Mimořádnou úlohu v hospodářském rozvoji města hrála i těžba soli v blízkém okolí. Následující historie Herceg-Novi byla velmi bouřlivá. Již ve 2. polovině 15. stol. se stali jeho pány Turci, kteří zpevnili jeho hradby a ještě zvýšili jeho hospodářský význam. Ve 30. letech 16. stol. se sice spojeným vojskům Španělska, Benátek a papežského státu podařilo Turky vytlačit, ale krátce nato oblehl město obávaný turecký velitel Hajrudin Barbarossa. Jmenoval se vlastně Heireddin nebo též Chaireddin Barbarossa; byl to turecký admirál, původně alžírský vládce, který se podrobil tureckému sultánovi. Proslul mnohými vítězstvími nad křesťanskými vojsky, mj. zničil v roce 1540 křesťanskou flotilu u Kréty. V boji o Herceg-Novi bojovalo nakonec jen 50 Španělů proti obrovské turecké přesile; když byli nuceni se i s velitelem F. Gonzagou vzdát, Hajrudinovi natolik imponovalo jejich hrdinství a odvaha, že jim daroval život a dovolil jim ve městě zůstat. Pak už zůstalo 150 let v moci Turků. Po nich se na 50 let usadili v Herceg-Novi Benátčané, které vystřídali Rakušané. Ti odešli až na základě mírových smluv po 1. světové válce. Vzhled města je výsledkem neustálého mísení vlivu Západu a Východu. Z původního opevnění města se dochovaly: Španělská pevnost  ze 16. stol. s mohutnou válcovou věží, zpevněná později i Turky, turecká pevnost Kanli-kula (což znamená Krvavá věž) rovněž ze 16. stol. V nové době byla upravena pro potřeby divadla pod širým nebem. Svůj název "krvavá" získala za tureckého panství pro obávané vězení v podzemních kobkách pevnosti. Pokládá se za jednu z nejdokonalejších dochovaných pevností na jižním Jadranu. Od moře chránila město benátská Mořská pevnost, která se rovněž zachovala a byla adaptována v letní kino. Staré město je s novou částí spojeno schodištěm s průchodem pod typickou hodinovou věží (sahat-kula) z 15. stol., kterou v 17. stol. přestavěli Benátčané. Turky připomíná ještě studně Karača. Za pozornost stojí dominantní stavba paláce Burovićů nad městem, původně letohrádek bega Mahmuda, v podobě ze 17. stol. Dal si jej upravit velitel perastských oddílů Ivan Burović, který jej obdržel od Benátčanů za zásluhy ve společném boji proti Turkům. Zdejší kostel sv. Jeronýma byl přestavěn z turecké mešity. Nejvýraznější stavbou uprostřed města je velký kostel sv. Archanděla Michaela, postavený začátkem 20. stol. v srbsko-byzantském slohu.